na kole za hranice
Z našeho, zatím "skromného" cestování na kole za hranice
.... Dunajská cyklostezka 2007 - Donaueshiengen -
Deggendorf - 1. část (časově druhá) 30.6 - 9.7.2007 - ujeto celkem 574 km (Z+z) 03.07.07 Ersingen -
Günzburg 55,05 km
Cestovní
deníček - 3.7.07 - den čtvrtý
Ráno nás přivítalo sluníčko. Zdenička hned zmizela za králičkami a
kravičkami a já jsem udělala snídani, vyřídila Smsky, sluníčko nám
osušilo stan, což bylo super. Balit suchy stan za sluníčka je úplně
jiný kafe. Cesta vedla téměř stále hned vedle Dunaje a za chvilku
jsme byly v Ulmu.Zdenička prskala, že chci jít do města, ale nakonec
i ona z něj byla nadšená. kola jsme si uložily do boxu za 1 euro a
vyrazili k radnici. přišli jsme zrovna v čas kdy na náměstí jejich
orloj odíjel poledne a postavičky se nám hezky představily. V informacích
jsme koupili hezky malovanou mapu Dunaje, která má jen malý nedostatek
- nepoužívá žádné měřítko, resp. co úsek to jiné měřítko. Daly jsme
si super dobrý a levný řízek u Viamur nebo jak se to.jmenovalo.Cestou
do rybářské čtvrti jsme se zastavily na hřišťátku.Domečky v rybářské
čtvrti byly zatím ty nejhezčí domečky, které jsme na cestě viděly.
pokračovali jsme v cestě. těsně před cílem byl nekonečný lesík a začalo
zase vcelku dost pršet,takže jsme nasadily pláštěnky. Při vjezdu do
města jsme potkali psa trhače, který se rozhodl zaútočit a natrhl
mi naštěstí jen pláštěnku. Dojeli jsme na náměstíčko a daly si zrzku
- 3 velké kopečky se šlehačkou a polevou. Na informacích měli jen
mapu centra, tak jsme si nafotila mapu na náměstí abychom lépe dojeli
do kempu. Čím více jsme se blížili tím více lilo.Bylo jasné,že místo
campingplatzu vezmeme pokoj. Ale ouha,pokoj byl jeden a už obsazený
a další pokoj byla noclehárna o 15ti lůžkách. Personál byl ale moc
ochotný a obvolával okolí. Sehnali nám privát za 20/15eur za noc a
pan že pro nás dojede protože bychom to nenašli. když jsem přišla
ven Zdenička stále u kol ve strašném slejváku strašně brečela,protože
myslela že mě zapíchli. Přijel pro nás syn domácího na kole. měly
jsme úžasný domeček sami pro sebe - ložnice,pokoj, kuchyň a koupelna.
V kuchyni toustovač, rychlovarná konvice, no prostě luxus. Horší zpráva
byla že jsme dojížděla na ráfku. Odstrojil jsme kola a Zdenička si
šla hrát dovnitř a já venku, i když lepila jsme pod střechou mezi
dveřmi. Zalepila jsem obě dvě duše, dala jsem tam tu německou a nafoukla
super pumpičkou půjčenou od domácích. Byli strašně moc hodní.pan mi
přišel říkat,že fakt už si musíme jít nakoupit, protože už je půl
osmé a v osm zavřou. Snažila jsem se mu vysvětlit,že už máme nakoupeno,
ale moje "ja wir kaufen" a kývání hlavou ho utvrzovalo v
tom, že jsem nepochopila vážnost situace že už je tolik hodin. Zdenička
uvařila pytlíkové těstoviny s rajčatovou omáčkou a dojedli jsme se
houskami s bylinkovou pomazánkou. Já jsem zase vyprala naše mona a
dresy abychom moc nesmrděli. Spalo se výborně, jen bubnující déšť
nás zneklidňoval, přece jenom i na Legoland je lepší počasí lepší..