|
7.7 pondělí
Bohužel v noci pršelo, ráno naštěstí přestalo, ale všechno bylo mokré, takže balení bylo komplikovanější ale zvládnutelné. Daly jsme si houstičky objednané večer a vyrazily. Cesta byla příjemná zaujalo nás zvířátko velké jako zajíc z kratšími nohami a velkým ocasem jak pelášilo pryč...dodatečně jsme zjistili, že to byl bobr. Jeli jsme lesem a bylo by to super příjemné, kdyby nejprve nezačalo pršet, pak lejt a nakonec někdo nohoře vylejval škopky, protože nebylo ani vidět na cestu. Schovali jsme se na odpočívce, kam jsme dojely, občas se blesklo a hřmělo. Po čase jsme se rozhodli, že pojedene. Chvilku potom co jsme vyjely přestalo pršet. Rozhodli jsme se, že se zastavíme na jídlo ve Steckby.Objevily jsme super Bibrrestaurant, kde jsme se najedli, zjistili, že jsme v bobřím území a že to co vypadalo, jako divný zajíc s velkým ocasem byl bobr. Potkaly jsme tam také pár z kempu u Prodelu, byli ze Švýcarska a jeli z Hamburgu do Drážďan.Přečkali jsme další přeháňku, Zdenička si koupila bobra, aby byl k čápovi do páru.V Akenu jsme přejeli na druhou stranu a pokračovaly do Dessau, cesta okolo silnice nic moc, ale naštěstí před Dessau se stočila do lesíka a z Dessau jsme viděli maximálně pár domů na kraji. Při výjezdu jsme se zastavili v nějaké výletní zahradní restauraci se stoličkami jak ze Stromovky na zmrzce. Cesta vedla převážně po nebo vedle valu. V jednu chvíli byla cesta na valu tak úzká, že byla jednosměrkou a opačný. Resp. ten náš jí měl objíždět. Poslední úsek mezi Vorlitz a Wittenbergem jsme jeli po levé straně mimo civilizaci a byli tak na straně kempu v Lutherstadt-Wittenberg. Byl to 5hvězdičkový kemp-marina a fakt byl takový pěkný čistý a přitom nebyl přecpaný karavanami s výbavou jak do vily. A jak tak vybíráme místo, vybrali jsme u lavice se stolkem stříškou pro případ deště, koho to nevidíme...známé Holanďany. Zdenička dostala jako pašák, že ujela 80 km od nich pixlu bombónů.Daly jsme si několik skoro partyí zahradních šachů a šli i bez Amose do hajan.
|