|
11.7 sobota
Ráno jsme posnídaly oblíbené jogurtíky Skyr a vydali se na cestu
k jezeru Mývatn. Na oblaze beránci, sluníčko a příjemných 18 stupňů.
Hned na počátku nás čekalo stoupání přes hřeben Fljotsheldu, ale
bylo to celkem v pohodě a na každé vydejchávající zastávce se dal
pozorovat vzadlující se nádherný Godafoss. Sjezd do Laugaru byl
poměrně rychlý, zastavily jsme se v místním obchodě u pumpy, doplnily
vodu a protože bylo docela vedro a Zdenička nebrblala předtím do
kopce, daly jsme si zmrzku. Jelo se poměrně příjemně, větřík byl
ze zadu nebo z boku, minuly jsme jezero Másvatn a než jsme se nadály
byli jsme na odpočívce s výhledem na Mývatn, kde jsme si uvařily
oběd. Další zastávka byla u Skutasdiru, Zdenička druhou zmrzku a
já kávu, no a alepoň kousek jsme vyběhly k jezeru na výhled na sopečné
porostlé kopečky a na kačeny. Bylo to super nasvícené, nádherná
zajímavá krajina, kam se hrabe windows...Cesta kolem jezera, byť
po frekventované jedničce byla hezká, v jezeru jsou roztodivné ostrůvky
stejně tak jako okolo různé útvary a zajímavá barevná krajina podtržená
nádherným počasím. Z hlavní jsme odbočily na krátkou zajížďku na
Dimmuborgi, kde jsou skalní útvary..takové skalní městečko s různými
okruhy. Další odbočkou z hlavní byl Hverfell, typicky sopečný kužel
s kráterem uprostřed. cesty tam byla strašná...ve šterku a proti
větru, Zdenička s sebou dvakrát sekla a pod Hverfellem sekla i s
kolem a prohlásila, že nikam nahoru nejde... ale šla a byl to docela
hezký výstup s hezkým výhledem a hlavně zajímavé...na sopečný kužel
se nechodí přeci jenom každý den. Do Rejkjahlídu jsme dorazily okolo
sedmé, respektive do kempu Hlíd, který je až na konci vesnice a
byl nad očekávání docela přelidněný. Postavily jsme stan uvařily
večeři - opět polévka na druhý pokus (čočkovka zuhelnatěla) a vyrazily
jsme do Jabordin, přírodního koupaliště 5 km za Rejkjahlídem. Cesta
proti větru a vstupné 2000 ISK nic moc. Nicméně koupání bylo příjemné,
voda měla příjemných 38 stupňů a tam kde přitékala teplá ještě více...
koupání vypadlo díky okolí mnohem přírodněji než v Blue Lagon. Zpátky
cesta ubíhala poměrně rychleji, celkem jsme natočily přes 70 km.
Spát jsme šly stejně po půlnoci a usínalo se dost blbě, protože
byl v kempu strašný bordel... ve vesnici probíhal nějaký festival,
a nějací vytrvalci si ho protáhli do rána a rozšířili až do kempu.
|