7.7. úterý
Ráno bylo zataženo a když jsme jely do finále s balením,tak začalo
pršet. Ke všemu ještě přiletěl drzý rybák dlouhoocasý a sednul si
mi na toast a nedal se odehnat, respektive dal, ale vrátil se a
ukradl mi ho...naštěstí jen tu horní část bez salámu, drzoun jeden.
Než jsme vyrazily skoro zase pršet přestalo. Také nás skasíroval
ranger,který pravděpodobně objíždí tábořiště. Podle jezera jsme
dojely zpět na silnici 36 a po km odbočily na 365. Cesta ze začátku
docela stoupala, i když na oko to ani tak nevypadlo, jako na rychlost
na tachometru a použité převody. Zjistila jsem, že mi nějak více
prší na záda ... ztracený a nalezený camebag opravdu teče ...takže
špatné pro větší zásobu vody.Samozřejmě krásné výhledy na kopečky
včetně těch zasněžených. Nejvyšší bod byl okraj Reydarbarmuru z
kterého byl pak na druhou stranu úžasný sjezd 14% klesání 52km a
to jsem se bála a na začátku kde to bylo do zatáčky a v druhé půlce,
kdy mi to přišlo už moc jsem brzdila...ale za sucha a na lehko to
musí být nádhera. Cesta byla skoro až do Laugarvatnu štěrková ale
dále pak vyšperkovaná rovná, skoro až nudná ( a s auty...) i když
koníci,ovečky a kopečky byli pořád. Bylo vidět, že je Zdenička utahaná
(bombón,pít,vydýchat,hlavička,bříško = zastávka co pár stovek metrů).
Domluvily jsme se tedy, že zvážíme změnu a přes hory bychom jeli
z Gullfosu, ne z Landmanlaguaru, nemusely bychom tak hnát a měly
bychom rezervu. Do Geysiru jsme dojely po paté. Kemp je hned vedle
parku s gejzíry, našli jsme krásné místo na stan a vyrazili na gejzíry.
Strokur vystřikuje do výšky 25 - 35 m každých 7-10 minut. Je to
zajímavá podívaná, nejprve nic, pak se vytvoří kopule, která se
nakonec s hlukem protrhne a vystříkne. Původní Geysir, který dal
jméno gejzírům je již jen nečiná horká tůňka. V ceně kempu je i
sprcha a hot spot naproti přes silnici u hotelu. Využily jsme to
toho a dobily vše co bylo vybité zatímco jsme se nahřívaly v hotspotu.
Dokonce tam mají i wifi a bez hesla...takže se možná zítra dopracuji
k tomu že se mi podaří dát naše zápisky na stránky. Zdenička si
zase rychle našla kamarády ( prý Francouze, co umí hůř anglicky
než ona) a musela jsem ji zahánět do stanu...bílé noci vypadají,
že je pořád ještě den a nechce se jít spát, a pak to podle toho
vypadá ráno - nechce se stávat...
|